Stalo se před 83 lety - 5. března 1925

Euforie ze získání samostatnosti v roce 1918 byla spojena také s protikatolickými postoji (dozvuky popřevratové aktivity Pryč od Říma). V Kamberku se jednalo hlavně o tahanice kolem sochy sv. Jana Nepomuckého z kapličky na náměstí – její spálení a následné zbourání kapličky. Pan farář Václav Širůček vedl v letech 1924 – 1925 neúspěšný boj za záchranu kapličky. Dokument je odpovědí na jeho odvolání proti rozhodnutí o zbourání kapličky.

Z téže doby (1924) je dochován přípis Okresní politické správy v Táboře, který reaguje na stížnost na existenci znaku hrabat Kuenburgů na kostele a faře doporučením „pohlížeti na ně pouze jako na památku poměrů minulých“

Na náměstí stávala kaple sv. Jana Nepomuckého od „starodávna“, jak se prý připomíná již v obecních spisech v letech 1780. (na mapě stabilního katastru z r. 1829 však zakreslená není). Roku 1873 byla na témže místě znovu postavena a 12. října 1873 posvěcena jak svědčí kronika farská str. 8. V červenci 1924 rozhodlo obecní zastupitelstvo, že kaplička bude zbourána. (Na jejím místě měl být postaven pomník padlým, později byl postaven na horní straně náměstí.) Pan farář namítal, že zrušit kapli chce jen několik komunistů, několik českých socialistů a legionář, že z materiálu udělá svinské chlévy. Odvolával se několikrát až konečný verdikt, souhlas se zbouráním, vydala v březnu 1925 Okresní správa politická v Táboře.

O tom, že kolem zrušení kapličky se vedla intenzivní debata, svědčí například dochovaný koncept "Vyjádření", kde "staří sousedi, parcelníci, členové obecního zastupitelstva a bývalí starostové a představení obce ... " uvádějí argumenty pro zachování kaple.

A že jejich snažení bylo marné, kapli v Kamberku na Městečku dnes již nevidíme.Koncept obecní vyhlášky o zrušení kaple z 8.února 1925 hovoří jasně.

Pamětníků, kteří viděli kapličku na vlastní oči, je dnes již jen pár. Jak vypadala a kde se nacházela můžeme vidět na několika málo dochovaných fotografiích, jsou pravděpodobně z roku 1900 - 1920. Jedná se o výřezy pohlednic prošlých poštou v roce 1907 a 1922.

Ještě před zbouráním kapličky byla zlikvidována socha sv. Jana Nepomuckého. Dne 24.8.1924, v době konaní sokolské zábavy, byla zcizena socha z kapličky a přemístěna na „pískový ostrov“ v řece. Zřejmě byla do kapličky vrácena, protože v noci z 10. na 11.září 1924 byla znovu ukradena a tentokrát bohužel zničena. Podle ústního svědectví, dnes již nežijící rodačky, byla spálena v domě čp. 7.

K tomu se můžeme dočíst vzpomínku pana učitele Šimků:
" V Kalači byl ještě jeden domek. Hájenka kde bydlel Babický, o kterém jsem se již zmínil, že se utopil, když se šel přes zamrzlý rybník podívat na svatbu a sestra a matka šli na pomoc a zůstali tam, všichni tři se utopili. Farář Širůček napsal o tom článek, že „Pán Bůh ho potrestal za to, že utopil sv. Jana v rybníce.“

S kapličkou souvisí také jeho další zápis v "Kronice školy v Kamberce":
" V Kamberce se troubilo na mraky, ještě ve dvaadvacátém ve třiadvacátém roce na triton, který byl přinesen ze Španěl, když se chodilo na pouti ... to chodili procesí až do Španělska, převáželi se potom po moři do Říma, nechali si tam posvětit různé ty mušle a když se hnaly v Kamberce bouřlivé mraky tak slouha vyndal z hedvábného šátku z truhlice triton, šel ze dveří kapličky a troubil proti mrakům a radní mu pomáhali. Proto snad jim říkali hulváti."