Obec Kamberk se nachází v České republice, ve Středočeském kraji, v jižní části okresu Benešov - na jeho hranicích s Jihočeským okresem Tábor. Kamberk měnil v historii několikrát název (z Karrenberg, Caremberk, přes Zlaté Hory až zpět k dnešnímu názvu Kamberk), příslušnost k okresu a kraji, i statut (městečko, městys). Jediné, co mu zůstává pořád je jeho malebnost v krajině pod Blaníkem, blízkost lesů, říčky Blanice, čistá příroda.
Kamberk byl založen patrně ve druhé polovně 13.století a to jako osada horníků z okolních zlatých dolů. Spojení nejstarších dějin obce s dolováním nerostů se odráží i v jejím názvu - význam "karre" označuje čtyřkolový hornický vozík. V písemných pramenech se Kamberk objevuje poprvé v roce 1282, kdy byl v majetku Sezimy z Lanštejna. V roce 1337 zastavil zdejší doly král Jan Lucemburský Petru z Rožmberka a v letech 1369 až 1379 byl majitelem Kamberka známý hornický podnikatel, měšťan Jan Rotlev.
V dalších staletích se v držení obce střídali drobní šlechtičtí majitelé, za zmínku stojí například Albrecht Rendl z Úšavy, který vymohl městečku roku 1512 právo Výročních trhů. V roce 1628 získal Kamberk do vlastnictví rod ze Schwendy a od roku 1700 ho vlastnil rod Kűnburků, který připojil Kamberk ke Mladovožickému panství.
Mezi nejstarší památky v obci patří jednoznačně objekt bývalé tvrze na břehu Kamberského rybníka. Tvrz byla založená ve 13.století pány z Landštejna, ale už v polovině 15 století zpustla a znovu byla obnovena až na konci 15 století. Stála až do roku 1785, kdy byla přestavěna na faru, která ovšem v roce 1869 vyhořela. K její rekonstrukci došlo v roce 1871. V objektu se zachovaly pozůstatky původní tvrze.
Původní kostel, doložený v písemných pramenech již roku 1352, shořel v roce 1720. A tak další památkou a dominantou obce je po požáru nově postavený jednolodní barokní kostel Svatého Martina.
V budově bývalé Kampeličky - družstevní záložny - bylo po její opravě zřízeno Muzeum venkova. Muzeum spolu s pamětní síní a zachovalou původní třídou v budově bývalé školy, představuje dochované doklady a předměty ze života venkovských obyvatel na přelomu 19. a 20. století.
Kamberský znak tvoří šestipaprskové loukoťové kolo na červeném podkladu. Kamberský znak začlenili do svého erbu i Páni z Onšova, kteří měli Kamberk svého času v držení.
Na Předbořické návsi stojí kaple Svatého Vojtěcha.
Hrajovicím, které leží v CHKO Blaník, tvoří dominantu návsi památný strom jírovec maďal.
Obec Kamberk společně s Hrajovicemi a Předbořicemi má v současnosti asi 180 obyvatel. Ke Kamberku patří také rekreační zařízení Smršťov.
Pro zvětšení klikni na obrázek
Informace o Kamberku můžete nalézt také na Wikipedii, nebo na stránkách Muzea České Sibiře.